Plánování tréninku je věda. Mnoho lidí chodí plavat systémem “skočím tam a plavu 40 minut v kuse”. To je fajn na hlavu, ale plavecky vás to nikam neposune. Naše tréninky mají strukturu. Proč?

1) Intervalový trénink vs. Souvislé plavání

Když plavete v kuse, vaše technika se po 300m začne horšit vlivem únavy a vy si fixujete chyby. Intervaly (např. 10x100m s pauzou) vám umožní:

• Zregenerovat a srovnat si techniku před každým úsekem.
• Plavat celkově rychlejším tempem (= vyšší intenzita = lepší kondice).
• Uplavat větší celkový objem kvalitně.

2) Princip pestrosti (Variabilita)

Střídání intenzity (sprint vs. vytrvalost) a stylů (kraul, znak, kopy) zatěžuje různé svalové skupiny a energetické systémy. Kraul posiluje prsní svaly a latissimy, znak otevírá hrudník a kompenzuje ramena. Komplexní plavec je zdravý plavec.

3) Progresivní přetížení (Adaptace)

Tělo je líné. Pokud plavete 3 roky stále 1km za 30 minut, tělo si zvykne a přestane se zlepšovat. Musíte mu dávat nové impulzy:

• Zkrátit pauzy mezi stovkami (z 30s na 20s).
• Zvýšit objem (z 1000m na 1200m).
• Zařadit pomůcky pro zvýšení odporu (packy).

4) Psychologie tréninku

Mít “odškrtáno” 5 částí tréninku (rozplavání, technika, hlavní, nohy, vyplavání) je mentálně uspokojivější než jen “odplavat čas”. Cílený trénink buduje disciplínu.